Střípky z natáčení
Natáčení seriálu není jen scénář, klapka, kamera, moderátor a kameraman. Ale také spousta záběrů a fotografií, které se do jednotlivých dílů nevešly. Na této stránce přinášíme zajímavosti a kuriozity.
DÍL PRVNÍ : Přimda u Tachova
Naše filmové dobrodružství začalo dne 10. května L.P. 2017 na Přimdě. Přivítalo nás krásné, slunečné počasí a během šesti hodin se nám podařilo natočit příběhy historické, ale i ty s nálepkou "pověsti a legendy".
Na prvním záběru si všimněte, že Libor stojí v úvozové cestě ke hradu a za ním je velká spousta vzrostlých smrků. Bohužel při vichřici, která Přimdu zasáhla o rok později se všechny poroučely k zemi...
Druhá fotografie je důkazem toho, že při filmování není nic nemožné. Stačí "lousknout" prstem a najednou máte na stole kuře s pivem. Mávnutím kouzelného proutku jsme si dokonce vykouzlili i studnu, která v těchto místech skutečně stávala. Dnes je tam pouze malá prohlubeň.
DÍL DRUHÝ: Kynžvart u Chebu
Dvacátého šestého května téhož roku jsme vyrazili na Kynžvart, kde nás již očekával Zdeněk Buchtele. Velký znalec místního hradu. Během prvních záběrů nás však poštípali komáři, což bylo nepříjemné, ale pro natáčení musí člověk něco obětovat.
Díky Zdeňkovi jsme se dozvěděli i o smírčím kříži nad hradem. Podle pověsti se zde měly odehrát dvě tragédie. Pokud jej chcete objevit, musíte jít proti proudu Mýtního potoka a pak se dívat směrem doprava. V jeho blízkosti stojí mohutný strom...
DÍL TŘETÍ: Gutštejn u Konstantinových Lázní
Červenec se blížil ke konci a my jsme s kamerou vyrazili na nejkrásnější hradní zříceninu v Plzeňském kraji. Na Gutštejn. V okně, kde Libor sedí jsou zbytky gotických sedátek a v době středověku tady musel být úžasný výhled na protékající potok jménem Hadovka. Během prohlídky si nenechte ujít hluboké sklepy, kde svého času řádil i vyhlášený "hrdlořez" Hans Toman von Absberk. Kdo má rád únikové chodby, tak ať se pořádně podívá do pravého zadního rohu temného sklepení.
Pověstí o hradu existuje několik, ale nejzajímavější je ta o Bílé paní. Zvláště pokud se vám ji podaří během ponuré noci vyfotit...
DÍL ČTVRTÝ: Roupov u Přeštic
Kdo se chce o "šeříkovém hradu" dozvědět úplně všechno a ještě navíc, ten se musí obrátit na místního patriota Pepu Babku. My jsme to udělali a díky němu víme, že v bateriové věži, která sloužila jako vězení, byl dočasně zajat Jindřich Cehnický. Vrah z Dobrše. Pravděpodobně za námi bývala hradní škola, kde pány z Roupova vyučoval starý mnich cizí jazyky.
Díky Pepovi jsme poodhalili i tajemství pozlacených kachlů, které ve svém díle popisuje Bohuslav Balbín. Bohužel, jak vysoko páni z Roupova mířili, tak hluboko padli. Hrad museli díky dluhům prodat.
DÍL PÁTÝ: Andělská Hora u Karlových Varů
Patnáctého září jsme s Pavlem nabrali směr Karlovy Vary. Respektive hrad Andělská Hora, kde má být velice pozitivní energie. Počasí se trochu kabonilo, ale v průběhu dne se udělalo velice příjemně. Během natáčení jsme použili několik rekvizit, včetně obouručního meče. Andělská Hora skrývá do dneška mnoho neobjasněných záhad.
Tou největší je bezpochyby nález abnormálně velké kostry, kterou se kdysi podařilo objevit ve vinném sklepě. Věřte nebo ne, ale podle informace měly mít kosterní pozůstatky délku 227 cm. Že by "dlouhán" souvisel s působením alchymisty jménem Jákob Tentzel?
DÍL ŠESTÝ: Skála u Přeštic
V kalendáři bylo 6. října a naše cesta vedla na "méně známý" hrad Skála, který se nachází nedaleko vesnice Radkovice u Přeštic. Skála patřila mezi dvojhrady a stála na buližníkovém skalisku, jež má velice negativní energii. Nedivte se. V jejích útrobách se kdysi usadila loupeživá rota, kterou pochytala zemská hotovost a třicet lapků na okolních stromech pověsila. Několik desítek let před tím byl hrad celkem třikrát obléhán vojsky krále Václava IV. a mrtvých bylo určitě požehnaně.
Díky starousedlíkům se nám podařilo dostat k zajímavému klíči. Nepocházel ani od vězení, ani od rytířského sálu, ale od padacího mostu. Tajuplný vzkaz prý není dobré přeříkávat o půlnoci v místech, kde stávala brána s padacím mostem.
DÍL SEDMÝ: Švamberk u Konstantinových Lázní
Dalším důkazem, že moderátor musí vydržet vše a nesmí se bát ničeho bylo natáčení na hradě Švamberk. Libor se musel spustit do hrobky, kde v minulosti došlo k vykradení a k poničení. Dneska je prostor prázdný, ale i tak se nám podařilo u větracího okénka narazit na krční obratel. Komu z pánů s erbem labutě patřil, už asi nikdy nezjistíme...
Největším otazníkem hradu je nedávno nalezená kostra, kterou archeologové zachytili v hloubce pouhých 70 cm. Ležela ve skrčené poloze a na boku. Během prohlídky zkuste nahlédnout do sklepení a po schodech si vyšlápněte na rozhlednu. Při dobrém počasí je vidět Přimda a Vlčí hora.
DÍL OSMÝ: Rýzmberk u Kdyně
Desátý listopad roku 2017. To je datum, kdy jsme nabrali směr Kdyně. Nad tímto městečkem se rozkládají zbytky kdysi honosného hradu Rýzmberk. Díky ochotě místního Klubu českých turistů jsme mohli natáčet v tesaném sklepení, které působí velice negativním dojmem. Že by zde někdo zemřel? Nález kosterních pozůstatků je bohužel důkazem, že zde opravdu kdosi vypustil svoji duši...
Pokud rádi poznáváte nová místa, tak se od Rýzmberka zkuste vydat do nedalekého Kouta na Šumavě. Pár desítek metrů "za humny" je k vidění gloriet zvaný Klobouk. Podle pověsti zde měl kardinál Julián Cesarini ztratit svůj klobouk, když utíkal před rozvášněnými husity z bitvy u Domažlic.
DÍL DEVÁTÝ: Prácheň u Horažďovic
Ve čtvrtek 22. února 2018 nás čekala zřícenina hradu Prácheň u Horažďovic, kde ležel sníh a teploměr ukazoval skoro deset stupňů pod nulou. Kromě "moderátorských" scén jsme natočili i pověst o pokladu, který se ukrývá v místech, kde se objevuje modrý plamínek.
V místě bývalého předhradí stojí kostel svatého Klimenta a kolem něj se rozprostírá hřbitov. A právě tady se nám podařilo objevit hrob Josefa Pavla. Autora pověstí o hradech a zámcích. Pokud na Prácheň někdy pojedete, zkuste se u hrobu zastavit a zapálit třeba svíčku. Josef Pavel si to určitě zaslouží, protože jeho příběhy se staly inspirací i k našemu seriálu.
DÍL DESÁTÝ: Starý Herštejn u Poběžovic
Pivoňské hory znají jen "fajnšmekři" a Starý Herštejn je na tom úplně stejně Zříceniny hradu sice nejsou rozsáhlé, ale nám se je podařilo natočit ještě před plánovanou opravou. Respektive vybudováním rozhledny z bývalé válcové věže. Romantika místa je tak minulostí a fotka nad textem také.
Alespoň, že nám zůstaly pověsti, kterých se o Starém Herštejně dochovalo několik. Jedna z nich vypráví o rytíři jménem Radibold, jež u vysoké skály narazil na statného jelena. Kromě toho, že ho ulovil, zároveň rozhodl, aby v těchto místech stál jeho rodový hrad Hirštejn. Legenda je to pěkná, ale psaná historie o počátcích sídla mlčí. Během husitských válek bylo na hradě upáleno několik mnichů z kláštera v Pivoni, což zanechalo na místě negativní energii. Kdo ji nevnímá, je spokojený člověk!!!
DÍL JEDENÁCTÝ: Krašov u Kralovic
V pátek 27. dubna nás čekala cesta na Krašov, který se ukrývá v hlubokých lesích a pod ním se klikatí řeka Berounka. V jedné zaprášené knize se nám podařilo objevit, že na hradě kdysi došlo k tragédii. Během bujaré oslavy vytáhl jeden z urozených pánů kord a svého soka probodl. Za svůj čin skončil na Pražském hradě, ve vězení. Jak skončil se už nepíše...
Během výletu na Krašov se nezapomeňte zastavit v pivovarských sklepích, které se nacházejí na bývalém předhradí. Pozor !!! Bez dobré baterky jste ztracení.
DÍL DVANÁCTÝ: Týřov u Skryjí
Cesta na Týřov je sice náročná, ale úžasné výhledy stojí určitě za to. Stejně jako pověsti, kterým dominuje hrůzostrašná legenda z doby třicetileté války. Rozsápaní vojáci byli nalezeni u brodu pod hradem, když porušili daný slib. Je místo prokleté? Možná právě proto sem rád chodíval i Karel Hynek Mácha.
Slavný básník nejprve zašel do hospody v Tejřovicích a teprve poté hledal tajemný svět v opuštěných ruinách. Kromě kulaté věže se určitě podíval i do hradního sklepa. Podle pověsti z něj vedla podzemní chodba a ústila pod kamenem v řece Berounce.
DÍL TŘINÁCTÝ: Volfštejn u Černošína
V polovině června nás vítr zavál na hrad Volfštejn. Podle názvu je jasné, že od nepaměti byl spojován s vlky, kterými se místní lesy doslova hemžily. Jeho prvně doložený majitel byl za dosti podivných okolností zavražděn. Pachatelé tohoto ohavného činu se vykoupili.
Před vypuknutím druhé světové vlky se na hradě odehrála další tragédie. Skupinka zfanatizovaných henlainovců chtěla na věži nakreslit hákový kříž, ale ochránce sídla Ctibor jim v tom patrně zabránil. Jeden z mladíků se bohužel zřítil a jeho kolegové ho našli bez známek života.
DÍL ČTRNÁCTÝ: Valdek u Komárova
Teploměr ukazoval 35 stupňů a my jsme se s Pavlem potili na hradě Valdek. Jedná se o úžasné místo, které si oblíbil Karel Hynek Mácha, ale také filmaři. Valdecký hrad se objevuje v seriálu F.L.Věk, kdy v příkopu stojí Radoslav Brzobohatý a sleduje, jak jeho milovanou Paulu objímá kamarád Václav Thám. Pokud si této scény všimnete, tak nevěřte tomu, co hlavní aktéři říkají. Tvrdí, že jedou na Nový hrádek v Kunraticích a přitom jsou na Valdeku.
Příběhů o hradu existuje několik, ale nejzajímavější je ten, který se věnuje postavě Oldřicha Zajíce. V roce 1262 měli do jeho pokoje vstoupit dva muži a požádali jej, aby šel s nimi. Společně se přenesli na louku a nad nimi se vznášela světelná koule. Že by autor pověsti viděl únos do UFO?
DÍL PATNÁCTÝ: Žebrák u Berouna
Uznejte sami, že není lepšího pocitu. Stojíte na hradní věži (Žebrák) a další hrad máte za zády (Točník). Obě sídla jsou spojeny s Václavem IV., který v těchto místech zanechal nesmazatelnou stopu. Dokonce si zde vydržoval Konráda Kyessera, jež pro něj zhotovil tajemné dílo jménem Bellifortis. Zkuste se do něj někdy podívat a zjistíte, že autor musel vidět do budoucnosti.
Mezi největší zajímavosti města Žebrák patří pád "hořících těles" z oblohy. Psal se 14. říjen roku 1824. Lidé prý tenkrát padli na kolena a modlili se. Pan farář prý řekl, že je to nedobré znamení. Nemýlil se. O 8 let později postihla město epidemie cholery.
DÍL ŠESTNÁCTÝ: Klenová u Klatov
Klenová u Klatov nás přivítala sychravým počasím, ale na druhou stránku co bychom chtěli na začátku října. Tento hrad je od nepaměti spojován s panem Přibíkem, který se "vyznamenal" během husitských válek. Pověsti na něj nezapomněli, ale díky Michalu Tejčkovi z Přeštic se nám podařilo zjistit, že jeho ostatky nejsou v Klatovech, ale v Praze. V Dominikánském klášteře u Svatého Klimenta.
Klenovský erb je mimo jiné tvořen i šachovnicí. Urozený pan Holub ho prý získal v zemi Mouřenínské, když obehrál v královské hře samotnou princeznu. Jedná se o pouhou pověst, která se vypráví i o jiných rodech.
DÍL SEDMNÁCTÝ: Libštejn u Kralovic
Stojí nad Berounkou a dostat se k němu můžete ze dvou stran. My jsme zvolili tu delší, ale rozhodně nás to nemrzelo. Venku byl mráz, svítilo sluníčko a záběry nám šli jako po másle. Libštejn má poněkud ponuré pověsti, protože v době Marie Terezie se tady prý začala scházet podivná společnost a soudila majitele panství Floriána Gryspeka. Jeho mumie se nachází v Kralovické hrobce, kam jsme se s kamerou také podívali. Z tuto možnost děkujeme panu Fryčkovi.
Podle další pověsti se v hladomorně měly nacházet lidské kosti, které musel chudý čeledín Toník v noci zakopat pod křížem u Libštejna. Vážení fandové našeho seriálu. Tady se vám musíme trochu omluvit. Křížek jsme natáčeli nad Švihovem a čeledína v třírohém klobouku si zahrál kameraman Pavel Kučera.
DÍL OSMNÁCTÝ: Švihov u Klatov
Natáčení na vodním hradě Švihov probíhalo v mrazivém počasí a naše velké poděkování patří kastelánovi (Lukáš Bojčuk). Nejen za ochotu a vstřícnost, ale také za možnost podívat se s kamerou do ložnice urozeného pana Půty. Podle pověsti ho z těchto míst měl odnést čert. Na fotografii stojí Libor vedle jeho náhrobníku, který byl v minulosti trochu upraven. Důvod? Jeho střední část pobuřovala jeptišky, které se do kostela v Horažďovicích chodívali modlit. Více v příběhu o hradu Švihov.
Mezi největší záhady hradu a městečka Švihov patří průlet meteoritu, který měl údajně i kdesi poblíž spadnout. Zajímavou informaci jsme našli ve starém tisku jménem Šumavan.
DÍL DEVATENÁCTÝ: Pajrek u Nýrska
Pajrek je řazen mezi hrady "donžonového" typu a právě pod velkou věží se nachází legendami opředený sklep. Vedou k němu kamenné schody a úzká chodbička byla vytesána do skály. Údajně se zde má nacházet poklad, který má hlídat velký černý pes. Po pravdě řečeno nikdo na nás neštěkal a poklad si už asi někdo odnesl. Velkým otazníkem Pajreka však zůstává bývalá vápenice.
Jak popisuje první velký "hradolog" František Alexander Heber. Nalezeny zde byly velké lidské kostry, které mohly souviset s obléháním hradu. Pokud se na zříceniny hradu někdy vydáte, buďte opatrní, protože na velké věži se podepsal zub času. Zároveň i nevlídné šumavské počasí.
DÍL DVACÁTÝ: Hartenštejn u Karlových Varů
Malý, útulný, opravený. To je krátká vizitka hradu Hartenštejn. Ve své době patřil mezi nedobytné pevnosti a mezi lidem se říkalo, že v podzemní chodbě uschoval majitel sídla svůj poklad. Podle pověsti vedla z Hartenštejna do nedalekého kláštera. Celý příběh má však malou trhlinu. Klášter nikdy neexistoval !!!
Nejznámější pověst vypráví o bílé paní, kterou pasáček potkal v těsné blízkosti božích muk. Věřte nebo ne, ale nám se ji podařilo vyfotit. Bohužel od té doby ji prý už nikdo, nikdy neviděl.
DÍL DVACÁTÝ PRVNÍ: Nový Herštejn u Domažlic
Dvacátého sedmého ledna roku 2020 jsme nabrali kurz Kdyně. Na náměstí jsme odbočili a vyrazili na kopec, kde stával Nový Herštejn. V jeho útrobách měly být zazděny tři dcery hradního pána a spolu s nimi i poklad. Věži se říká "Panenská" a podle posledního zjištění na ostatky dívek zatím ještě nikdo nenarazil.
V místech boční výpadové branky se prý zjevují přízraky zazděných dívek. Původně jsme si mysleli, že se jedná o pouhou pověst, ale díky fotoaparátu si to už nemyslíme. Bílá silueta se objevila na malou chvilku a pak se rychle vytratila...
DÍL DVACÁTÝ DRUHÝ: Příběnice u Tábora
Příběnice jsou někdy uváděny jako české Pompeje. Velkolepý hrad i podhradní městečko pochoval čas,, ale příběhy a pověsti nám zůstaly. Některé jsou velice tajemné a musíme uznat, že něco pravdy na nich může být. Když jsme s Pavlem seděli pod zbytky věže, tak najednou se za pěkného počasí sám od sebe zřítil místech Příběniček velký strom. Bylo poledne a nikde ani noha. Trochu divný zážitek....
Kdo se chce vydat na Příběnice ve večerních hodinách, měl by mít na paměti, že místní pověst vypráví o smutných jeptiškách. Zahynuli prý skokem ze skály do Lužnice při husitském obléhání. V den výročí jejich smrti se vracejí na hrad, obejdou ho se zapálenými svícemi a vytrácí se směrem k řece.
DÍL DVACÁTÝ TŘETÍ: Egerberg u Klášterce nad Ohří
Kdo má rád české zříceniny, ten se musí vydat do okolí městečka Klášterec nad Ohří. Na jednom kopci stojí Perštejn, na druhém Šumburk a na třetím Egerberg. V jedné z jeho věží zemřel násilnou smrtí majitel sídla a tak není divu, že energie místa není zrovna pozitivní.
Kronikář Neplach zaznamenal kdysi dávno příběh prvního českého upíra. Odehrál se kousek od hradu a dle tradice ho museli vykopat z hrobu a srdce proklát dubovým kůlem. Vzápětí jej spálili na hranici a v sousedních obcích nastal konečně klid.
DÍL DVACÁTÝ ČTVRTÝ: Nový Hrad u Kunratic
Nový Hrad si nechal vystavět král Václav IV., prý kvůli tomu, aby z jeho oken koukal přímo na pražský hrad. Vzápětí do něj nechal převézt svoji vyhlášenou knihovnu, kde bylo velké množství unikátních tisků.
Český král na Novém Hradu zemřel a to krátce po pražské defenestraci v roce 1419. Jeho ostatky byly tajně převezeny do zbraslavského kláštera, kde je uložili k věčnému spánku do hrobky. Bohužel o rok později ji otevřeli husité, tělo Václava IV. položili na oltář a do úst mu lili pivo se slovy: "Dokud jsi žil, s námi jsi pil..". Smutný konec smutného krále.
DÍL DVACÁTÝ PÁTÝ: Kozí Hrádek u Sezimova Ústí
S laskavým svolením MEXUS Sezimovo Ústí jsme mohli natáčet na Kozím. Myšleno Hrádku. Jeho historie je od nepaměti spojena s pobytem Jana Husa, kterému se Libor opíral o pravé rameno. Pravda s odstupem 605 let.
Pověstí o hradu existuje několik, ale mezi ty nej... patří Vizionářský sen malého Jana. Je možné, aby se člověku zdálo o své smrti? Je možné, abychom viděli, jakým způsobem zemřeme?
DÍL DVACÁTÝ ŠESTÝ: Choustník u Tábora
V srpnu 2020 jsme natáčeli příběhy hradu Choustník v jižních Čechách. A to díky vstřícnosti obce a paní kastelánky. Děkujeme!!! Legendy vypráví o tom, že u studny se slétají čarodějnice. Jedna z věží se jmenovala "KOKOT" a v místním sklepení prý kdysi nalezly Žižkovy jezdecké boty.
Za pánů z Rožmberka se na Choustníku řešil i případ jednoho "bludaře". Nedivte se. Tvrdil, že po nocích obcuje s anděly a to se přece musí potrestat. Nejprve ho natáhli na skřipec a vzápětí zjistili, že je neškodný blázen, což mu zachránilo holý život.
.
.
